Kainův první rok (2/2)
Rokou a Kaino si nejsou jisti, co mají dělat, a tak se rozhodnou jít si promluvit se soby, kteří byli v Santově týmu dříve, a s jejich partnery z Holhooje. Jistě by jim dokázali vysvětlit vlastnosti, na kterých nejvíce záleží, aby mohli být v týmu Santových saní.
Malta i Pritt už dříve táhli saně a se svými Holhooji už trénují na polárním ranči. Kaino se trochu bojí větších sobů, ale zeptat se jich bylo skvělým začátkem.
Když se jich Kaino zeptá, co si myslí, že bylo nejdůležitější, aby mohli být v týmu saní, oba větší sobi se na chvíli zamyslí.
"No," říká Pritt, "jedna z věcí, která mě při práci v týmu baví nejvíc, je to, jak moc se všichni starají jeden o druhého. Musíme tu být vždycky, když nás někdo potřebuje, a věřit, že každý z nás tu bude pro nás."
Malta přikývne: "Přesně tak, týmová práce! Pokud má někdo z našich spoluhráčů potíže, vždycky se společně snažíme pomoci vyřešit jeho problém. Je to důležité! Stejně jako my teď pomáháme tobě, když máš nějaké otázky."
Kaino a Rokou strávili zbytek dne probíráním těchto odpovědí a právě toho, co by mohly znamenat.
Další den našli další soby, kterých se zeptali, a tentokrát jim bylo řečeno, že důležitá je úcta a loajalita.
Den poté soucit a vzájemná péče.
A další den upřímnost a důvěra.
Všechny odpovědi, které mu ostatní sobi dali, jsou fajn, ale Kaino stále neví, jak je může využít, aby dokázal, že umí být týmovým hráčem. Malý sob je téměř bez sebe starostí a přemýšlí, co má dělat. Už dlouho nemůže usnout, a když už usne, zdají se mu neveselé sny.
Ráno Kaina překvapí návštěva a ještě víc ho překvapí, kdo to je. Jeden z mladších sobů, na které byl tak zlý!
"Maminka s tatínkem mi vždycky říkali, že je důležité starat se o druhé a odpouštět jim. Tak jsem ti chtěl říct, že ti odpouštím, a že i když jsi byl zlý, jsem v pořádku!" A tak jsem se na něj podíval.
Kaino je sobíkem dojatý, nebyl si jistý, jestli by si odpustil, a najednou má nápad! "Co kdybych ti to vynahradil? Pomůžeš mi najít všechny ostatní, na které jsem byl zlý?"
Kaino a malý sob postupně najdou všechny ostatní soby, kterým se Kaino vytahoval, a Kaino učiní nabídku. "Je mi moc líto, co jsem řekl, a omlouvám se. Ráda bych vám všem vynahradila, že jsem na vás byla tak zlá, a pomohla vám také trénovat! Můžeme se všichni scházet každé ráno a dělat speciální tréninky, a jsem si jistá, že jednou budete všichni i v týmu saní!"
Někteří malí sobi Kainovi tak rychle neodpustí, ale žádný z nich si nabídku na společný trénink nemůže nechat ujít. Začínají hned to ráno a Kaino úplně zapomíná, proč to vlastně dělá, vždyť ho tolik baví pomáhat ostatním sobům.
Nakonec stráví celé dopoledne, a dokonce i po obědě, prací s každým z malých sobů, aby zjistil, v čem jsou zřejmě nejlepší a na čem potřebují nejvíce zapracovat. Snaží se přijít na to, jak nejlépe každého z nich vycvičit.
Brzy odpoledne přijde Rokou hledat Kaina: "Konečně jsem tě našel! Co jsi dělal celé dopoledne?"
Všichni mladší sobi se k němu vzrušeně vrhnou a mluví jeden přes druhého.
"Kaino nás trénoval!"
"Kaino mi ukázal, jak se dělá salto!"
"Pomáhá mi rychleji běhat!"
"Už umím skákat ještě výš!"
Rokou se tomu výbuchu směje a je rád, že vidí všechny soby tak šťastné. "To zní jako skvělý způsob, jak strávit ráno, Kaino, pomůžu ti!"
Po zbytek dne pracuje skupina společně s Kaino a Rokou, který má pro všechny ještě více tipů. Práce jim pomáhá cítit se klidněji a méně se obávat o týden. Rozhodnou se, že příští ráno to obě zopakují, i kdyby to znamenalo, že další den vynechají práci na svém problému.
Druhý den ráno, když už skupina několik hodin společně trénuje, přijde další z holhoojských elfů, Kara, a začne je pozorovat. Po chvíli na Rokoua a Kaina zamává. "Omlouvám se, že ruším, ale poslal mě pro vás Ježíšek. Chce si s vámi oběma promluvit."
Kaino se najednou začne cítit ustaraně, ale následuje Rokoua a Karu. Tentokrát se za sebe stydí a cítí se trapně za své činy z počátku týdne.
Na polárním ranči na ně čeká Santa, který se vesele směje, když je uvidí. "Kaino, já vím, co jsi dělal. Musíš dodržet svůj slib a vycvičit mladší soby, podělit se o své dárky s ostatními. Být hrdý na to, co umíš, je důležité, ale nikdy kvůli tomu nezapomeň, že každý je důležitý a výjimečný něčím jiným. Nikdy neexistuje žádná omluva pro to, abychom na sebe byli zlí."
Santa poplácá Kaina po zádech: "Teď se neboj, tvoje místo v mém saních týmu je v bezpečí a očekávám, že tady s Rokou budeš trénovat mimořádně tvrdě. Na tu velkou noc musíš být v nejlepší formě!"
Kaino dodnes pořádá pravidelné tréninky se všemi mladými soby, kteří se chtějí přidat. Snaží se každého z nich povzbudit a zjistit, jaký zvláštní talent každý z nich má, protože ví, že každý je výjimečný něčím jiným.
Máme pro vás další příběhy! Přečtěte si o Körrym, nejnovějším vynálezci.