Myš, která jedla knihy (2. část z 2)

Po rychlé snídani se Lanky a Tibö vydali do Santovy knihovny, kde na ně nervózně čekal Gordot.

"Kočka chytila myš!" řekl Gordot. "Dal jsem ji do klece. Je k smrti vyděšená, chudinka."

Tři skřítci došli k malé kleci, kterou hlídala černá kočka, jež vypadala velmi pyšně. Tibö mu poděkoval a slíbil mu speciální jídlo ze syrových ryb.

"Takže ty jsi ten, kdo okusuje dětské knížky?" "Ano," odpověděl Tibe. Lanky se zeptal myši. "To je v Santově vesnici něco nového? Vy myši teď rádi jíte papír?" "Ano," odpověděl.

Myška se tvářila provinile a vypadala jako zkamenělá. Začala pištět.

"Vypadá, jako by se s námi snažila mluvit," řekl Tibö, "ale já jí nerozumím ani slovo."

"Vezmeme ji k holhoojskému skřítkovi," řekl Lanky. "Ti vědí, jak komunikovat se zvířaty. Budou rozumět tomu, co se nám snaží říct."

Lanky a Tibö přivedli myšku ke starému skřítkovi Holhoojovi, který byl zrovna zaměstnán krmením sobů ve stáji. Pověděli mu o situaci v knihovně. Starý elf odešel do vzdáleného kouta stodoly, aby si s myší promluvil v soukromí. Za chvíli se k nim vrátil.

"Mysleli jste si, že máte myší situaci," vysvětlil starý skřítek s úsměvem. "Ale zdá se, že místo toho máte situaci se skřítkem."

"Jak to myslíš?" zeptal se Lanky.

"Měl bys říct skřítkovi Gordotovi, aby přestal během směny jíst sušenky paní Clausové," řekl starý skřítek. "Prsty roztírá po knihách sladké drobky, takže jsou pro myši neodolatelné. Také chce, abys věděla, že se ti moc omlouvá za škody, které způsobila."

"Já věděl, že s tím má Gordot něco společného!" vykřikl Lanky. "Řekni myši, že odteď musí zůstat ve stodole a že už nesmí chodit do knihovny."

Lanky a Tibö poděkovali starému skřítkovi a vrátili se ke Gordotovi, který snídal, než se uložil ke spánku na zbytek dne. Lanky mu to vyčítal:

"Dobře víš, že v knihovně je zakázáno jíst! Dětské knihy jsou velmi důležité. Musí se s nimi zacházet opatrně."

"Ale cukr mi pomáhá zůstat vzhůru během těch dlouhých a osamělých nočních směn," zvolal Gordot.

"Tak to už nebudeš v noci pracovat sám," řekl Lanky. "Požádám jiného skřítka, aby tu směnu dělal s tebou. A když budeš potřebovat přestávku na svačinu, budeš muset odejít z knihovny."

"Slibuji," odpověděl omluvně Gordot. "Taky ti pomůžu opravit knihy, které sežrala myš." "To je v pořádku," odvětil.

Elf Gordot svůj slib dodržel. Už nikdy nejedl při práci sušenky. Někdy během noční směny zahlédl se svým spolupracovníkem siluetu černého kocoura, který hlídal police Santovy knihovny.