Šuplík na ponožky - Santa's Village Stories - PNP

Jednoho dne si pět skřítků užívalo piknik kousek od Santovy vesnice, když je zvedl prudký severní vítr!

První skřítek, Retki, našel cestu domů podle červené hvězdy na obzoru.

Druhý skřítek, Kyoki, se domů dostal poštou.

Třetí skřítek Kara se domů dostal na hřbetě létající zebry.

Čtvrtý skřítek Tarina se domů svezl na Santových saních.

Pátý skřítek ve skupině, Makea, byl jeden mrazivý skřítek! Vítr ho odnesl za polární kruh, kde přistál v zadní části domu. Všiml si, že z trubky na zdi vychází horký vzduch. Natáhl ruce a doufal, že ho horký vzduch ochrání před omrzlinami. Když horký vzduch náhle ustal, elf zamumlal několik nesrozumitelných slov a zmenšil se, zmenšil se, zmenšil se, aby vlezl dovnitř trubky.

Přistál v sušičce, v útulné hromadě čistého oblečení. Vyčerpaný z cesty se Makea zahrabal do vlněné ponožky a tvrdě usnul. Když se probudil, zjistil, že je v šuplíku; někdo uklidil hromadu ponožek, aniž by si malého černého pasažéra všiml! Několik dní zůstal v šuplíku a čas od času vystrčil hlavu, aby pozoroval příchody a odchody v domě. V domě panovala příjemná atmosféra plná lásky a harmonie. Byl to ten typ domu, ve kterém se člověk cítí jako doma.

Jednou ráno, když byl skřítek sám, uviděl, jak se zapnul počítač a na obrazovce se objevila Sanoma - skřítek, který měl na starosti vztahy s lidmi.

"Tady jsi!" řekl 694letý elf. "Tvoji čtyři kamarádi už jsou doma, jenom ty ještě chybíš. Hned pošlu tým, který tě přiveze zpátky na Severní pól."

Malý skřítek potřásl hlavou zleva doprava. Domů se mu nechtělo.

Nechybělo mu chladné počasí a všechna ta těžká práce na Severním pólu. Dával přednost svému novému životu, životu v šuplíku na ponožky malého člověka.

Pátý skřítek se do Santovy vesnice už nikdy nevrátil.